Řeka Blanice, pramenící pod Knížecím stolcem v Blanském lese, protéká kolem hradu Husi, zastavuje se v Husinecké přehradě a směřuje dál ke Strunkovicím, Bavorovu, Vodňanům a Protivínu, aby se pod Putimí nedaleko Písku po 80 km svého toku spojila s Otavou. Její rybářský revír č. 4, který sahá od Mauriců jezu v Těšovicích po bývalý jez Rožboudů pod silničním mostem na Vodňany, spravoval do roku 1918 kníže Schwarzenberg a po přípravném období od roku 1921 Rybářský spolek v Bavorově, který byl v tomto roce ustanoven a vešel v život. Pojmenování se v proměnách času obměňovalo, dnes nese název Místní organizace Českého rybářského svazu v Bavorově.

Členská základna se od počátečních 10 členů postupně rozrůstala přes 50 v letech čtyřicátých, přes 100 v sedmdesátých letech a nyní již řadu let vykazuje přes 200 členů. Za ta léta vzpomínáme s na desítky, ba stovky nejmenovaných obětavých pracovníků, kteří věnovali rozvoji našeho rybářského společenství své síly a bez nichž by nebyl současný stav tak příznivý. Z mnoha osobností připomeňme alespoň ty, kteří stáli delší dobu v čele: František Klucký (1920 – 1938), Josef Vondrys, Karel Šampalík, František Nosek, Jiří Štráberger, Jaroslav Ostádal, Václav Kratěk a od prosince 2002 Václav Kůs.

Pro hospodaření na řece bylo podstatné vyčlenění pstruhového pásma Blanice 4B v délce celého horního úseku až po jez v obci Blanice, ke kterému došlo v roce 1939. Funkce rybářského hospodáře byla zákonem zřízena v roce 1951, ale hospodářský odbor zde pracoval již od roku 1941 a první nasazování se uskutečnilo již v roce 1925. Dnes je zarybňovací povinnost nezbytným základním úkolem rybářského hospodaření na revíru. S ní souvisí povinnost členských brigád, která se měnila podle potřeby od 4 hodin v roce 1954 přes 30 hodin v roce 1966 k současným 10 hodinám za rok.

K mimořádné události došlo v roce 1953, kdy celý revír byl státními orgány svěřen jako účelový Výzkumnému ústavu rybářskému a hydrobiologickému ve Vodňanech. Zlatý potok, jehož dolní polovinu jsme jako přítok řeky Blanice také obhospodařovali, byl svěřen Střední rybářské škole ve Vodňanech. I když jsme zůstali prakticky bez vody, našim členům byly Výzkumným ústavem povolenky dále vydávány. K zlepšení došlo v roce 1965, kdy byla jako rybářský revír zbudována samostatná nádrž Hliník o rozloze 0,8 ha. Velmi radostným byl rok 1972, kdy nám byl po 19 letech Výzkumným ústavem vrácen mimo pstruhový revír Blanice 4A v délce 9 km toku. Pstruhový revír Blanice 4B obhospodařuje Výzkumný ústav dodnes.

Zdaleka ne již tak jednoznačně bylo u našich členů přijato zavedení krajského hospodaření, ke kterému došlo v roce 1975. Jeho význam je s lety doceňován a trvá dodnes. K samotnému Hliníku přibyla v roce 1983 ještě Pískovna o rozloze 0,8 ha a na obě vody je vydávána samostatná místní povolenka.
Mimořádnou událostí, jejíž obdobu nepamatují ani nejstarší pamětníci a která byla pohromou nejen pro povodí Blanice, ale pro celou naši vlast, byla srpnová povodeň v roce 2002, která strhla téměř všechny mosty a jejíž následky se odstraňují dodnes.

Bohatý rybolov v řece známe spíše z vyprávění. S ubývání čistoty vody ubývalo rybnatosti a přibývalo omezení – doby hájení, zákonné míry ryb, povolené nástrahy, počet úlovků atd. Citelně ubylo některých rybích druhů, například parma, úhoř, střevle, vranka.

K rybářské činnosti MO ČRS Bavorov zdaleka nepatří jen chov a vysazování rybí násady a následný rybolov. Od padesátých let se stala tradicí výchova rybářské mládeže od pravidelných schůzek až po letní rybářské tábory. Svůj společenský význam má pořádání rybářských závodů, rybářské plesy a členská školení.

Tyto řádky jsou stručným výtahem z pestré činnosti a nemohou si činit nárok na úplnost. Hlavním posláním naší rybářské organizace je hospodaření nejen za účelem sportovního rybolovu, ale především za účelem bohatého života v nám svěřených vodách v harmonickém souladu rybáře, vody a krajiny.